Obec Hvozdná

K dnešnímu dni má honební společenství 72 členů a obhospodařuje 624 ha.

Myslivecké hospodaření se zvěří se může pohybovat podle návrhu držitele honitby v počtech mezi minimálním a maximálním stavem, který stanovuje myslivecký zákon.

Vlastníci pozemků nesou hlavní tíhu škod způsobené zvěří na lesních porostech a polích, zde by honební starosta jako zástupce honebního společenstva měl dbát na dodržování únosných stavů spárkaté zvěře, toto je mu dáno ze zákona.

Vysoké stavy zvěře snižují biodiverzitu lesních ekosystémů a proto současná i budoucí myslivost se neobejde bez úzké spolupráce myslivců s vlastníky honebních pozemků, zemědělci, lesníky, ochránci přírody.

Právo myslivosti je neodlučitelně spjato s vlastnictvím honebních pozemků již od dob přemyslovských králů. Písemně to bylo garantováno patentem císaře Františka Josefa I. č. 154/1849 ř.z., v němž se na celém území rakouské říše zrušilo právo myslivosti na cizím pozemku a provozování myslivosti se podmiňovalo minimální výměrou honitby 115 ha. Přičemž právo myslivosti patřilo buď majiteli pozemků, nebo obci, v jejímž katastru se pozemky nacházely. Výtěžek myslivosti byl pak podle výměry pozemků rozdělen mezi všechny vlastníky pozemků. V roce 1866 se zákonem č. 46 stává provozovatelem takové honitby namísto obce sdružení majitelů těchto honebních pozemků. Toto platilo až do r. 1948.

V létě 1947 vypracovali komunisté tzv. Hradecký program, jehož praktické uplatnění vedlo k neblahé socializaci vesnice. Jeho součástí byly tzv. Ďurišovy zákony (Julius Ďuriš 1904-1986, člen KSČ od r. 1927, v letech 1945 až 1954 člen předsednictva ÚV KSČ, 1945-1951 ministr zemědělství) a jedním z nich byl i zákon o myslivosti č. 225/1947 Sb. Na jeho základě začaly po únorovém převratu v roce 1948 pracovat tzv. akční výbory, které se postaraly o politickou očistu myslivců z řad majitelů a nájemců honiteb, kterým také z odchodem zkonfiskovali i zbraně. Při ROH byly zřizovány pod dohledem KSČ závodní dělnické myslivecké kluby a těm byly ukradené honitby přidělovány. Vedle toho vznikaly pod dozorem KSČ lidové myslivecké společnosti, které se později sloučily s dělnickými kluby v tzv. kolektivní myslivosti. Poprvé se zvýšila výměna minimální honitby na 150 ha a pro honitbu jednoho vlastníka na 200 ha. Po znárodnění, vyvlastnění a zkolektivizování zemědělské a lesní půdy byly pak výměry minimálních honiteb stanoveny v zákoně z roku 1962 na 500 ha. Tento stav přetrvává dodnes.

Novodobý vznik honebního společenství Hvozdná

Honební společenstvo bylo založeno 9.3.1993 podle § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 270/92 Sb. za účelem tvorby a využití společenství honitby. Představenstvo zakládajícího Honebního společenstva Předseda Honebního společenství: Stanislav Morbicer Hvozdná č. 263 Jednatel: Zdeněk Langer Hvozdná č. 287 Členové výboru: Antonín Juřík Hvozdná č. 120 Radek Holeňák Hvozdná č. 293 Stanislav Šenkyřík Hvozdná č. 50