Naučná stezka Poznejte Hvozdnou

Naučná stezka je věnována držitelům Pamětní medaile obce Hvozdná, která je udělována každoročně na návrhy občanů a spolků významným osobnostem za přínos k rozvoji obce.

Zřizova­telé naučné stezky: Občanské sdružení Valašský názor a Obec Hvozdná.

1. Kříž u Větřáku

Místopis lokality „KŘÍŽ U VĚTŘÁ­KU" Na rozhraní obce Hvozdná – Štípa stojí u silnice kamenný kříž o výšce 4,5 m. Na přední straně ve spodní části ozdobený reliéfem „Růženco­vé Panny Marie" o výšce cca 60 cm. Na zadní straně nese vytesaný nápis „Ke cti a slávě Boží věnovali občané ze Štípy r. 1900". Po obou stranách kříže jsou vzrostlé lípy a odpočin­kové lavičky. To místo je známé v místním názvu „ U Kříža"­.Asi 200 m na opačné straně silnice směrem ke Štípě stojí na štípském katastru nefunkční historic­ký větrný mlýn. Podle něj má lokalita další pojmeno­vání „Na Větřáku"­.Ve vzdálenos­ti do 100 m na stejné straně je vybudován vodojem napájejí­cí i vodovod­ní řád obce Hvozdná. Podél kříže vede polní asfaltová cesta do Horní Štípy s výjez­dem ve směru Velíková a Lukov. Dříve to byla modliteb­ní zastávka pěších procesí na pouť do Štípy a návrat ze Štípy.

Stanovy Valašské­ho Názoru: My Valaši nic nechceme, ale nigdy se nevzdáme!

2. Osmek

Místopis lokality „OSMEK". Je to nejvyšší bod obce 343m nad mořem.Stá­val zde dřevěný kostel se hřbitovem a byl jakýmsi pojítkem mezi Hvozdnou, Ostratou, Veselou a Velikovou­. Pomístní označení Osmek se nevysky­tuje pouze ve Hvozdné ale i na jiných místech. Je to však vždycky místo na kopci. V dobách,k­dy ještě nebyly na formanských vozech brzdy (šlajfy) sjíždělo se s kopců pomocí vosmeku. To se uřízl v lese mladý stromek, provlekl se nad kolem u nápra­vy, konec sromku se uvázal na spodek vozu a na korunku si stoupl vozka. Tak brzdil vůz třením korunky o zem a třením kmínku o hlavu kola. Tomu se říkalo sjíždět s vosme­kem. Kopci, z kterého se takto sjíždělo, se říkalo Osmek. Název se zachoval dodnes. Pamětihod­nosti na Osmeku: Smírčí kříž, zděná kaplička Panny Marie Sedmibo­lestné a dřevěný kří­ž.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Sdružení je pro všechny, kteří uznávají volnost, estetiku a prču jako součást života. Vstup do sdružení není ničím omezen.

3. U Hr­ušky

Místopis lokality „U HRUŠ­KY". Tato stará hruška zde stojí od nepaměti. Vymezuje křižovat­ku cesty druhé třídy, která vedla od Holešova přes Fryšták, Hvozdnou, Slušovice až do Vizovic. Byla to první silnice, která do Hvozdné vedla a spojovala politický okres, který byl v Holešo­vě, se soudním okresem, který byl ve Vizovicích. (Silnice od Lůžkovic, přes Hvozdnou na Ostratu, byla vybudová­na až v roce 1934.) Přípojka cesty od Veselé byla touto hruškou přímo určena, kde se může napojit na silnici. Nevíme, zda byla hruška zasazena dřív, anebo byla dřív vybudová­na cesta od Veselé, ale zřejmě to bylo současně. Hruška, ač nepřináší žádného užitku, je symbolem tohoto místa a ve Hvozdné i malé děti ví, kde je to U Hrušky. V dobách první republi­ky, ale i po válce, toto místo sloužilo pro shromáž­dění lidu při oslavách svátku Jana Husa 6. červen­ce, kde se pálila hranice. Později, když se od těchto oslav upustilo, byla zde vybudová­na požární ná­drž.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Sídlo sdružení je ve valašských horách blízko Syrákova.

4. U Cy­rilka

Místopis lokality „U CYRIL­KA". Toto místo má ještě jedno názvoslo­ví, a to U Cigáno­vého. Název pochází z doby, kdy na tomto místě stávala chaloupka, ve které bydleli cikáni. Za druhé světové války byli vystěho­váni a snad skončili v koncen­tračním táboře. Dům byl zbořen, ale název ještě dlouho přetrvá­val. Dnes už mladší generaci mnoho neříká, stejně jako název U Cyril­ka. Z tohoto místa je však krásný pohled západním směrem na Hvozdnou, v pozadí na horní Štípu a Lukov. Prý odsud bylo vidět až na Hostýn.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Předmětem činnosti je především obnovení valašské lidové tradice s důrazem na všechny valašské atributy, pozvedání kulturní­ho povědomí obyvatel Valašska a propagace kultury našeho regionu.

5. Ameri­ka

Místopis lokality „AMERIKA". Pozemek na katastru Veselá, který patřil panu Divílko­vi. Jednalo se o velice úrodnou půdu bez kamení, což na místní podmínky byla zvláštnos­t. Jméno Amerika se odvozuje od dopisů, které vystěho­valci posílali z Ameriky místním přátelům. V nich popisova­li úrodnost tamnější půdy, když psali, že se u nich půda ani nehnojí, na což byli zvyklí na Veselé. To přimělo pana Divílka, že se v hospodě začal chlubit, že má pole jak v Ameri­ce. Odtud snad název této lokality. V roce 1925 zde na této úrodné půdě začal budovat ovocný sad, který byl opravdu pěkný. Byl i výnos­ný, protože se o něj dobře staral. Za druhé světové války v letech 1943 – 1945 sl­oužil jako místo, kde se scházela mládež ze Hvozdné a Veselé k besíd­kám, seznamo­vání a namlouvá­ní, mnohdy i při hudbě. Jiná možnost tehdy nebyla. Sály byly zavřeny a pořádat nějaké veselice nebylo povoleno.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Vznik členství: Každý, kdo se chce stát členem sdružení, rozhoduje se pro vstup jako jeden Valach.

6. Rybník Argalaška

Místopis lokality „RYBNÍK ARGALAŠ­KA". Rok 1947 bylo v celém státě veliké sucho. A tak národohos­podáři přišli s myšlen­kou, že za to může nedosta­tek rybníků. A tak se stalo, že i ve Hvozdné se začal rybník budovat. Ihned se začalo příprava­mi projektu a 10. 6. 1948 byl rybník zaměřen na Lůkách pod obcí. Okamžitě se začalo s prací. Protože nebylo pracovních sil, pracovalo se pouze brigádnic­ky odpoledne a bez mechaniz­mů. Jediná mechani­zace byly koleje a vozíky, které se nakládaly ručně a ručně se na budovanou hráz dopravo­valy. Stavba trvala čtyři roky. Po dokončení v roce 1952 ryb­ník sloužil jak k rekre­aci, tak k rybolo­vu. V roce 1981 po noční průtrži mračen byla hráz rybníka natolik poškoze­na, že se zdálo, že rybník už nikdy nebude sloužit svému účelu. Trvalo dlouhých 10 let, než rybník začal sloužit opět účelu, pro který byl zbudován. Při této příleži­tosti by se nemělo zapomenout na tři chataře, kteří si vzali v roce 1990 za své, že rybník obnoví. Byl to Pavel Smrčka, Kamil Svojše a Ladislav Pavlík. A netrva­lo ani rok a svůj úkol splnili.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Zánik členství: Členství zaniká, když člen ztratí hlavu a tím i svůj valašský ná­zor.

7. Pohan­čisko

Místopis lokality „POHANČIS­KO". Dnes už nevíme, co vedlo naše předky k tomuto názvu lesa na samém okraji Hvozden­ského katastru, který se rozkládá od vrchové cesty směrem na Kosova. Můžeme se jenom domnívat, a některé archeolo­gické nálezy nám dávají za pravdu, že se zde shromaž­ďovali lidé k jakýmsi obřadům, snad k uctívá­ní pohanských božstev. Podle O. F. Krajíčka zde snad mělo být nějaké keltské opevnění, takže historie tohoto místa by spadala do ranější doby než zazname­náváme osídlení Hvozdné a celého Podřevnic­ka. Dnes je toto místo ukryto v lesích a není zde žádných výhledů ani známek tohoto prý kdysi úžasného místa. Snad budoucí výzkumy nám buď potvrdí, nebo vyvrátí jedineč­nost této lokality. Přesto stojí za to zastavit se na tomto místě a zaposlou­chat se do šumění lesa, jestli on nám o Pohan­čisku neřekne víc.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Všichni mají stejná práva, a někteří aj povinnos­ti.

8. U Obráz­ku

Místopis lokality „U OBRÁZ­KU". Je to místo v lesích poblíže vrchové cesty, která směřuje po vrstevni­ci až do Jurého a na Příluk. Na jednom ze vzrostlých stromů je upevněn svatý obrázek. Toto místo je považová­no za zastavení k odpočin­ku, když dřív chodívalo ze Želecho­vic procesí poutníků přes Juré a Pohančis­ko po vrchové cestě na pouť do Štípy. Dnes je toto místo opuštěné a poslední, kdo se o něj staral, byl pan Zindler ze Hvozdné. Zůstal pouze obrázek a lavička. Vzrostlý les dnes neskýtá žádný výhled do krajiny ani projíždě­jícím cyklistům. Je to už jen vzpomínka na zašlé ča­sy.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Při osobním styku se členové sdružení oslovují titulem strýc a tetka, podle pohlaví a chuti.

9. Paseky

Místopis lokality „PASEKY". Tento místopis je i starším občanům dosti neznámý. Pravděpo­dobně pochází ze starší doby, kdy zde ještě nebyla obděláva­ná pole, ale pastviny. Podle toho paseky. Nasvědčo­vala by tomu i zmínka ve vlastivěd­ném náčrtu obce od nejstar­ších dob až do roku 1938, které zpracoval Josef Navrátil tehdejší ředitel školy. Zde se zmiňuje o pasení dobytka následov­ně: „Na západní straně asi uprostřed vesnice vedla cesta, která se hned za Humny rozšiřo­vala do šířky asi 30m a vedla k potůčku Korábek a pokračo­vala až k lesu. Je jisté, že tato cesta sloužila k vyháně­ní dobytka na pastvu. Dobytek se dražil – vyháněl, proto se této cestě říkalo Drahy." No a pozemky, na kterých se dobytek pásl, byly Paseky. Asi se tak dělo hodně dávno.Poz­ději, když byly tyto pozemky obdělává­ny, ztratily i svoje jméno. V někte­rých popisech jde o Kopánky anebo Ve Skalkách. Obojí by naznačo­valo, že paseky se měnily na obděláva­ná pole.

Stanovy Valašské­ho Názoru: Nejvyšším orgánem sdružení je valašská hromada. Konaná, když je třeba. Valašská hromada nic nevolí, o ničem se nehlasu­je, všude platí valašská domluva.

Fotogra­fie: P. Falešník, TRINITAS
Texty: F. Morbicer, J. Bednařík, T. Peterko­vá, TRINITAS
Design & výroba: TRINITAS©A­.D.2011


Virtuální prohlídka

Pro zobrazení tohoto obsahu je třeba Flash plug-in.

Reportáž Hvozden­ského videoma­gazínu