Obec Hvozdná

 

 

 

Zřizovatelé naučné stezky:
Občanské sdružení Valašský názor a Obec Hvozdná.

Naučná stezka je věnována držitelům Pamětní medaile obce Hvozdná, která je udělována každoročně na návrhy občanů a spolků významným osobnostem za přínos k rozvoji obce.

---

1. KŘÍŽ U VĚTRÁKU

Místopis lokality „KŘÍŽ U VĚTŘÁKU"
Na rozhraní obce Hvozdná - Štípa stojí u silnice kamenný kříž o výšce 4,5 m. Na přední straně ve spodní části ozdobený reliéfem „Růžencové Panny Marie" o výšce cca 60 cm. Na zadní straně nese vytesaný nápis „Ke cti a slávě Boží věnovali občané ze Štípy r. 1900". Po obou stranách kříže jsou vzrostlé lípy a odpočinkové lavičky. To místo je známé v místním názvu „ U Kříža".Asi 200 m na opačné straně silnice směrem ke Štípě stojí na štípském katastru nefunkční historický větrný mlýn. Podle něj má lokalita další pojmenování „Na Větřáku".Ve vzdálenosti do 100 m na stejné straně je vybudován vodojem napájející i vodovodní řád obce Hvozdná. Podél kříže vede polní asfaltová cesta do Horní Štípy s výjezdem ve směru Velíková a Lukov. Dříve to byla modlitební zastávka pěších procesí na pouť do Štípy a návrat ze Štípy.

Stanovy Valašského Názoru: My Valaši nic nechceme, ale nigdy se nevzdáme!

 

---

2. OSMEK

Místopis lokality „OSMEK"
Je to nejvyšší bod obce 343m nad mořem.Stával zde dřevěný kostel se hřbitovem a byl jakýmsi pojítkem mezi Hvozdnou, Ostratou, Veselou a Velikovou. Pomístní označení Osmek se nevyskytuje pouze ve Hvozdné ale i na jiných místech. Je to však vždycky místo na kopci. V dobách,kdy ještě nebyly na formanských vozech brzdy (šlajfy) sjíždělo se s kopců pomocí vosmeku. To se uřízl v lese mladý stromek, provlekl se nad kolem u nápravy, konec sromku se uvázal na spodek vozu a na korunku si stoupl vozka. Tak brzdil vůz třením korunky o zem a třením kmínku o hlavu kola. Tomu se říkalo sjíždět s vosmekem. Kopci, z kterého se takto sjíždělo, se říkalo Osmek. Název se zachoval dodnes. Pamětihodnosti na Osmeku: Smírčí kříž, zděná kaplička Panny Marie Sedmibolestné a dřevěný kříž.

Stanovy Valašského Názoru: Sdružení je pro všechny, kteří uznávají volnost, estetiku a prču jako součást života. Vstup do sdružení není ničím omezen.

---

3. U HRUŠKY

Místopis lokality „U HRUŠKY"Tato stará hruška zde stojí od nepaměti. Vymezuje křižovatku cesty druhé třídy, která vedla od Holešova přes Fryšták, Hvozdnou, Slušovice až do Vizovic. Byla to první silnice, která do Hvozdné vedla a spojovala politický okres, který byl v Holešově, se soudním okresem, který byl ve Vizovicích. (Silnice od Lůžkovic, přes Hvozdnou na Ostratu, byla vybudována až v roce 1934.)
Přípojka cesty od Veselé byla touto hruškou přímo určena, kde se může napojit na silnici. Nevíme, zda byla hruška zasazena dřív, anebo byla dřív vybudována cesta od Veselé, ale zřejmě to bylo současně. Hruška, ač nepřináší žádného užitku, je symbolem tohoto místa a ve Hvozdné i malé děti ví, kde je to U Hrušky. V dobách první republiky, ale i po válce, toto místo sloužilo pro shromáždění lidu při oslavách svátku Jana Husa 6. července, kde se pálila hranice. Později, když se od těchto oslav upustilo, byla zde vybudována požární nádrž.

Stanovy Valašského Názoru: Sídlo sdružení je ve valašských horách blízko Syrákova.

---

4. U CYRILKA

Místopis lokality „U CYRILKA"
Toto místo má ještě jedno názvosloví, a to U Cigánového. Název pochází z doby, kdy na tomto místě stávala chaloupka, ve které bydleli cikáni. Za druhé světové války byli vystěhováni a snad skončili v koncentračním táboře. Dům byl zbořen, ale název ještě dlouho přetrvával. Dnes už mladší generaci mnoho neříká, stejně jako název U Cyrilka. Z tohoto místa je však krásný pohled západním směrem na Hvozdnou, v pozadí na horní Štípu a Lukov. Prý odsud bylo vidět až na Hostýn.

Stanovy Valašského Názoru: Předmětem činnosti je především obnovení valašské lidové tradice s důrazem na všechny valašské atributy, pozvedání kulturního povědomí obyvatel Valašska a propagace kultury našeho regionu.

---

5. AMERIKA

Místopis lokality „AMERIKA" Pozemek na katastru Veselá, který patřil panu Divílkovi. Jednalo se o velice úrodnou půdu bez kamení, což na místní podmínky byla zvláštnost. Jméno Amerika se odvozuje od dopisů, které vystěhovalci posílali z Ameriky místním přátelům. V nich popisovali úrodnost tamnější půdy, když psali, že se u nich půda ani nehnojí, na což byli zvyklí na Veselé. To přimělo pana Divílka, že se v hospodě začal chlubit, že má pole jak v Americe. Odtud snad název této lokality. V roce 1925 zde na této úrodné půdě začal budovat ovocný sad, který byl opravdu pěkný. Byl i výnosný, protože se o něj dobře staral. Za druhé světové války v letech 1943 – 1945 sloužil jako místo, kde se scházela mládež ze Hvozdné a Veselé k besídkám, seznamování a namlouvání, mnohdy i při hudbě. Jiná možnost tehdy nebyla. Sály byly zavřeny a pořádat nějaké veselice nebylo povoleno.

Stanovy Valašského Názoru: Vznik členství: Každý, kdo se chce stát členem sdružení, rozhoduje se pro vstup jako jeden Valach.

---

6. RYBNÍK ARGALAŠKA

Místopis lokality „RYBNÍK ARGALAŠKA"
Rok 1947 bylo v celém státě veliké sucho. A tak národohospodáři přišli s myšlenkou, že za to může nedostatek rybníků. A tak se stalo, že i ve Hvozdné se začal rybník budovat. Ihned se začalo přípravami projektu a 10. 6. 1948 byl rybník zaměřen na Lůkách pod obcí. Okamžitě se začalo s prací. Protože nebylo pracovních sil, pracovalo se pouze brigádnicky odpoledne a bez mechanizmů. Jediná mechanizace byly koleje a vozíky, které se nakládaly ručně a ručně se na budovanou hráz dopravovaly. Stavba trvala čtyři roky. Po dokončení v roce 1952 rybník sloužil jak k rekreaci, tak k rybolovu. V roce 1981 po noční průtrži mračen byla hráz rybníka natolik poškozena, že se zdálo, že rybník už nikdy nebude sloužit svému účelu. Trvalo dlouhých 10 let, než rybník začal sloužit opět účelu, pro který byl zbudován. Při této příležitosti by se nemělo zapomenout na tři chataře, kteří si vzali v roce 1990 za své, že rybník obnoví. Byl to Pavel Smrčka, Kamil Svojše a Ladislav Pavlík. A netrvalo ani rok a svůj úkol splnili.

Stanovy Valašského Názoru: Zánik členství: Členství zaniká, když člen ztratí hlavu a tím i svůj valašský názor.

---

 

7. POHANČISKO

Místopis lokality „POHANČISKO"
Dnes už nevíme, co vedlo naše předky k tomuto názvu lesa na samém okraji Hvozdenského katastru, který se rozkládá od vrchové cesty směrem na Kosova. Můžeme se jenom domnívat, a některé archeologické nálezy nám dávají za pravdu, že se zde shromažďovali lidé k jakýmsi obřadům, snad k uctívání pohanských božstev. Podle O. F. Krajíčka zde snad mělo být nějaké keltské opevnění, takže historie tohoto místa by spadala do ranější doby než zaznamenáváme osídlení Hvozdné a celého Podřevnicka. Dnes je toto místo ukryto v lesích a není zde žádných výhledů ani známek tohoto prý kdysi úžasného místa. Snad budoucí výzkumy nám buď potvrdí, nebo vyvrátí jedinečnost této lokality. Přesto stojí za to zastavit se na tomto místě a zaposlouchat se do šumění lesa, jestli on nám o Pohančisku neřekne víc.

Stanovy Valašského Názoru: Všichni mají stejná práva, a někteří aj povinnosti.

---

 

8. U OBRÁZKU

Místopis lokality „U OBRÁZKU"Je to místo v lesích poblíže vrchové cesty, která směřuje po vrstevnici až do Jurého a na Příluk. Na jednom ze vzrostlých stromů je upevněn svatý obrázek. Toto místo je považováno za zastavení k odpočinku, když dřív chodívalo ze Želechovic procesí poutníků přes Juré a Pohančisko po vrchové cestě na pouť do Štípy. Dnes je toto místo opuštěné a poslední, kdo se o něj staral, byl pan Zindler ze Hvozdné. Zůstal pouze obrázek a lavička. Vzrostlý les dnes neskýtá žádný výhled do krajiny ani projíždějícím cyklistům. Je to už jen vzpomínka na zašlé časy.

Stanovy Valašského Názoru: Při osobním styku se členové sdružení oslovují titulem strýc a tetka, podle pohlaví a chuti.

---

 

9. PASEKY

Místopis lokality „PASEKY"Tento místopis je i starším občanům dosti neznámý. Pravděpodobně pochází ze starší doby, kdy zde ještě nebyla obdělávaná pole, ale pastviny. Podle toho paseky. Nasvědčovala by tomu i zmínka ve vlastivědném náčrtu obce od nejstarších dob až do roku 1938, které zpracoval Josef Navrátil tehdejší ředitel školy. Zde se zmiňuje o pasení dobytka následovně: „Na západní straně asi uprostřed vesnice vedla cesta, která se hned za Humny rozšiřovala do šířky asi 30m a vedla k potůčku Korábek a pokračovala až k lesu. Je jisté, že tato cesta sloužila k vyhánění dobytka na pastvu. Dobytek se dražil - vyháněl, proto se této cestě říkalo Drahy." No a pozemky, na kterých se dobytek pásl, byly Paseky. Asi se tak dělo hodně dávno.Později, když byly tyto pozemky obdělávány, ztratily i svoje jméno. V některých popisech jde o Kopánky anebo Ve Skalkách. Obojí by naznačovalo, že paseky se měnily na obdělávaná pole.

Stanovy Valašského Názoru: Nejvyšším orgánem sdružení je valašská hromada. Konaná, když je třeba. Valašská hromada nic nevolí, o ničem se nehlasuje, všude platí valašská domluva.

---

Fotografie: P. Falešník, TRINITAS
Texty: F. Morbicer, J. Bednařík, T. Peterková, TRINITAS
Design & výroba: TRINITAS©A.D.2011