Honební společenství Kultura, vzdělání a volný čas - Oddíly a spolky

Honební společenství Hvozdná se v roce 2002 registrovalo dle zákona o myslivosti č. 449/2001 jako právnická osoba, přijalo nové stanovy a valná hromada zvolila nové představenstvo.

Složení předsta­venstva

Starosta Honebního společen­ství František Morbicer Hvozdná č. 300
Místosta­rosta Zdeněk Langer Hvozdná č. 287
Členové výboru Ing. Miroslav Sovadina Hvozdná č. 85
Radek Holeňák Hvozdná č. 293
Stanislav Šenkyřík Hvozdná č. 50

K dnešní­mu dni má honební společen­ství 72 členů a obhospo­dařuje 624 ha.

Myslivec­ké hospoda­ření se zvěří se může pohybovat podle návrhu držitele honitby v počtech mezi minimál­ním a maximál­ním stavem, který stanovuje myslivec­ký zákon.

Vlastníci pozemků nesou hlavní tíhu škod způsobené zvěří na lesních porostech a polích, zde by honební starosta jako zástupce honebního společen­stva měl dbát na dodržová­ní únosných stavů spárkaté zvěře, toto je mu dáno ze zákona.

Vysoké stavy zvěře snižují biodiver­zitu lesních ekosysté­mů a proto současná i budoucí myslivost se neobejde bez úzké spoluprá­ce myslivců s vlastní­ky honebních pozemků, zeměděl­ci, lesníky, ochránci přírody.

Všeobecná historie a vznik honebních společen­ství

Právo myslivos­ti je neodluči­telně spjato s vlastnic­tvím honebních pozemků již od dob přemyslov­ských králů. Písemně to bylo garanto­váno patentem císaře Františka Josefa I. č. 154/1849 ř.z., v němž se na celém území rakouské říše zrušilo právo myslivos­ti na cizím pozemku a provozo­vání myslivos­ti se podmiňo­valo minimální výměrou honitby 115 ha. Přičemž právo myslivos­ti patřilo buď majiteli pozemků, nebo obci, v jejímž katastru se pozemky nacháze­ly. Výtěžek myslivos­ti byl pak podle výměry pozemků rozdělen mezi všechny vlastníky pozemků. V roce 1866 se zákonem č. 46 stává provozo­vatelem takové honitby namísto obce sdružení majitelů těchto honebních pozemků. Toto platilo až do r. 1948. V lé­tě 1947 vy­pracova­li komunisté tzv. Hradecký program, jehož praktické uplatnění vedlo k neblahé sociali­zaci vesnice. Jeho součástí byly tzv. Ďurišovy zákony (Julius Ďuriš 1904–1986, člen KSČ od r. 1927, v letech 1945 až 1954 člen předsed­nictva ÚV KSČ, 1945–1951 ministr zeměděl­ství) a jedním z nich byl i zákon o mysli­vosti č. 225/1947 Sb. Na jeho základě začaly po únorovém převratu v roce 1948 pr­acovat tzv. akční výbory, které se postaraly o politic­kou očistu myslivců z řad majitelů a nájemců honiteb, kterým také z odcho­dem zkonfis­kovali i zbraně. Při ROH byly zřizovány pod dohledem KSČ závodní dělnické myslivec­ké kluby a těm byly ukradené honitby přidělo­vány. Vedle toho vznikaly pod dozorem KSČ lidové myslivec­ké společnos­ti, které se později sloučily s dělnic­kými kluby v tzv. kolektiv­ní myslivos­ti. Poprvé se zvýšila výměna minimální honitby na 150 ha a pro honitbu jednoho vlastníka na 200 ha. Po znárodně­ní, vyvlastně­ní a zkolekti­vizování zeměděl­ské a lesní půdy byly pak výměry minimál­ních honiteb stanoveny v zákoně z roku 1962 na 500 ha. Tento stav přetrvává dodnes.

Novodobý vznik honebního společen­ství Hvozdná

Honební společen­stvo bylo založeno 9.3.1993 p­odle § 6 odst. 3 zákona ČNR č. 270/92 Sb. za účelem tvorby a využití společen­ství honitby. Předsta­venstvo zakláda­jícího Honebního společen­stva Předseda Honebního společen­ství: Stanislav Morbicer Hvozdná č. 263 Jed­natel: Zdeněk Langer Hvozdná č. 287 Čle­nové výboru: Antonín Juřík Hvozdná č. 120 Radek Holeňák Hvozdná č. 293 Sta­nislav Šenkyřík Hvozdná č. 50